Lucius Malfoy seděl pohodlně opřený ve své pracovně, zatímco pozoroval svého syna, který na něj zíral s otevřenou pusou. „Ano, slyšel jsi dobře. Pán Zla má pro tebe úkol. A zavři tu pusu, je to neslušné.“
Draco udělal, co mu otec řekl. V hlavě mu to šrotovalo. Co po něm mohl Voldemort chtít? Měl přece spoustu schopných Smrtijedů, tak proč on? Rozhodl se zeptat se: „A čeho přesně se ten úkol týká?“
Odpověď mu vyrazila dech. „Jedné dívky. Žije mezi mudly, ale dokáže kouzlit, jen o tom neví. Spřátelíš se s ní a poté ji odvedeš sem. Musí jít dobrovolně. Je pro Pána Zla důležitá, tak se snaž. Odjíždíš za měsíc, do té doby musíš mudly poznat co nejlépe. Odevzdej hůlku.“
Draco jen neochotně položil podlouhlý klacík otci do ruky. Jen jedno mu stále vrtalo hlavou. „A kde se s tou holkou potkám?“
Lucius se škodolibě usmál. „Mudlové tomu říkají jet na vodu a myslím, že to má něco společného s loděmi, pádly, jezy a SPOUSTOU vody.“